Střípky-Čriepky 2005/02 ... Článek 01 (z 9)
Cesky ZnakSlovensky Znak ČS klub
Wellington
Střípky-Čriepky
internetová verze časopisu vydávaného
ČS klubem ve Wellingtonu
Číslo: 2005 / 02

Články: Teplice
$i++;$article_name[$i]=Měsíc ve zprávách
Správy zo Slovenska a o Slovensku
Sportovní události
Trochu humoru
Aktuality a dopisy čtenářů
Klubovní zprávy
Závěrečná stránka
HTML verze pro tisk
Cesky Znak Stripky/Criepky Logo Slovensky Znak

Časopis Čechů, Moravanů, Slezanů a Slováků na Novém Zélandě

  Číslo 02 (No.02)

  Únor 2005 (February 2005)

  Ročník 16 (Vol. 16)


Teplice - (lázeňské město)



tepliceradnice.jpgTeplická radnice
d€mbeethoven.jpgLázeňský dům Beethoven

Významné lázeňské a průmyslové centrum na úpatí Krušných hor vzniklo v místech starého slovanského osídlení kolem ženského benediktinského kláštera, založeného u teplých vod někdy v letech 1156-64 manželkou krále Vladislava Juditou. Léčebné účinky byly známé v dávné minulosti - v Pravřídlu byly nalezeny římské mince. Podle kronikáře Václava Hájka z Libočan byl horký pramen objeven r. 762 pasákem vepřů. Teplice jsou našimi nejstaršími lázněmi, již od konce 15. století sem přijížděla řada významných osobností. Největší rozkvět lázní pak nastal v 1. polovině 19. století, tehdy byly Teplice nazývány “salón Evropy” či “malá Paříž”. Lázeňský pramen Pravřídlo byl několikrát ohrožen, v roce 1755 za velkého zemětřesení v Lisabonu přestal na několik minut téci, v roce 1879 při katastrofě na dole Doellinger poklesl a jeho záchrana si vyžádala obrovské úsilí. Častými hosty byli Goethe, Beethoven, Wagner, Paganini, Chopin, Liszt, pobývali tady Dobrovský, Jungmann, Palacký, Neruda, milostný románek s hraběnkou Harrachovou tady prožil pruský král Fridrich Vilém III., dokonce se se svou milenkou tajně oženil.

První zmínka o Teplicích jako středověkém městě pochází z roku 1315. V roce 1426 byl klášter vypleněn

lvíkašna.jpgKamenné lázně a Lví kašna před budovou za šera

Míšenskými, táhnoucími k bitvě u Ústí, kde je husité porazili. Pobělohorská doba se podepsala na rozvoji města. Úbytek obyvatel byl řešen přistěhovalectvím ze Saska, Teplice se staly lázněmi saských kurfiřtů a drážďanského města, využívaného vojáky obou válčících stran k léčbě. V roce 1793 větší část vyhořela, následující roky se objevují nové klasicistní a empírové stavby.

Historické jádro je dnes městskou památkovou zónou. Na Zámeckém náměstí stával klášter s románskou bazilikou. Klášter zanikl po husitských válkách a na jeho zbytcích byl v letech 1585-1634 vybudován renesanční zámek, později upravený barokně a klasicistně, s anglickým parkem (v zámecké zeleni je přírodní koupaliště). V části zámku je umístěno regionální muzeum s expozicí lázeňství, historických hodin, teplické keramiky aj., návštěvníci si mohou vybrat ze dvou prohlídkových tras (otevřeno celoročně). Od zámku také vycházejí dva místní turistické okruhy (4,5 km 5 km dlouhé). Zbytky románské klášterní budovy jsou ve východním křídle areálu, na nádvoří je krypta románské baziliky královny Judity. Na náměstí stojí barokní děkanský kostel sv. Jana Křtitele z let 1700-03 s obrazy od P. Brandla a V. V. Reinera. Autorem nádherného morového sloupu z roku 1718 před zámkem je M. Braun. Nejstarší lázeňskou budovou je Pravřídlo pod Zámeckým náměstím, v základech jsou zbytky kamenné stavby ze 16. století. Největším komplexem je lázeňský dům Beethoven. V lázních se léčí především nemoci cévní a pohybového ústrojí.

doubravkahora.jpg

V domě zv. Zlatý kříž se v září roku 1813 sešli rakouský císař František I., ruský car Alexandr I. a pruský král Fridrich Vilém III. k podpisu koaliční smlouvy proti francouzskému císaři Napoleonovi.

V Teplicích se narodil malíř a polární badatel Julius Payer (1842-1915), spisovatel a cestovatel Jan Havlasa (1883-1964).

Oblíbeným vycházkovým místem je DOUBRAVSKÁ HORA (387 m), zalesněný znělcový vrch východně od města. Na zbytcích hradu z 15. století postavili Clary-Aldringenové v roce 1884 novogotický zámek s restaurací, z okraje raně barokního opevnění se otvírají působivé výhledy. Podle pověsti tady kdysi bývalo pohanské obětiště, později tu sídlila mocná čarodějnice. Jednou za sedmkrát sedm roků se na svazích hory objevuje květ čarovné růže, schopné zrušit prokletí hradu i dívky Doubravky.

Převzato z knihy:

999 turistických zajímavostí České republiky

Knihu vydala Kartografie Praha, Františka Křížka 1,

170 30 Praha 7, E-mail: digiteam@kartografie.cz

homepage: www.kartografie.cz



 

teplice-minerálníbasén-beethoven.jpgTermální rehabilitační bazén v budově Beethoven

Teplické zdroje léčení

Hlavním léčebným zdrojem jsou termální prameny, vyvěrající z porfyrových vrstev. Zdroj teplické termální minerální vody je charakterizován jako přírodní, slabě mineralizovaný, hydrouhličitano-sírano-sodného typu, se zvýšeným obsahem fluoridů a mírným obsahem radonu. K lázeňským účelům jsou používány termální prameny "Pravřídlo" a "Hynie". Teplota vyvěrající termální vody je 39-44̊C.

Ve všech lázeňských domech jsou prameny využívány především k léčení pohybového ústrojí a cévních nemocí. Na základě medicíny a balneologie má dobré výsledky léčba poúrazových stavů a léčení dětí s poruchami hybnosti následkem poškození centrální nervové soustavy. Úspěšně se léčí profesní nemoci vyvolané vibracemi.

Nálezy římských mincí v Pravřídle a keltských mincí a šperků v Obřím prameni u Duchcova dokládají, že léčivé prameny v teplickém údolí byly známy před více než dvěma tisíci lety. Potvrzují, že jsou jedny z nejdéle známých a intenzivně využívaných pramenů ve střední Evropě. V 17. století vznikají první lázeňské budovy v okolí Pravřídla. Přijíždějí významní hosté s početnými doprovody. Teplice se mění v kosmopolitní centrum. Od druhé poloviny 18. století jsou spojovány s rodem Clary-Aldringenů. Do Teplic přijíždí car Vší Rusi Petr I. Veliký, saští kurfiřti, význační vědci, umělci apod. Po požáru v roce 1793 za vydatného přispění panovníků okolních zemí byla postavena řada nových lázeňských budov. Teplickým lázním se vrátil reprezentativní charakter i klientela. V tomto období zde byli např. pruský král Bedřich IV., Vilém III., švédský král Gustav IV., císařovna Marie Louisa, Johann Wolfgang von Goethe, Ludwig van Beethoven. Roku 1860 se zde sešli císař František Josef I. s pruským králem Vilémem.