Střípky-Čriepky 2005/06 ... Článek 01 (z 10)
Cesky ZnakSlovensky Znak ČS klub
Wellington
Střípky-Čriepky
internetová verze časopisu vydávaného
ČS klubem ve Wellingtonu
Číslo: 2005 / 06

Články: Volary
15 let od pádu železné opony
Dějiny zemí koruny české
Měsíc ve zprávách
Správy zo Slovenska a o Slovensku
Sportovní události
Trochu humoru
Aktuality a dopisy čtenářů
Klubovní zprávy
Závěrečná stránka
HTML verze pro tisk
Cesky Znak Stripky/Criepky Logo Slovensky Znak

Časopis Čechů, Moravanů, Slezanů a Slováků na Novém Zélandě

  Číslo 06 (No.06)

  Červen 2005 (June 2005)

  Ročník 16 (Vol. 16)




Rejštejn v Kašperských Horách



rejstejnvesnice.jpgRejštejn, kdysi město zlata, později skla, dnes klidné letovisko v údolí Otavy

Při ústí Losenice do Otavy v době rýžování i pokusů o těžbu zlata vznikla osada, tvořící s Kašperskými Horami zprvu jednu obec Reichenstein. Díky výnosům z dolů byl Rejštejn roku 1584 povýšen na horní město. Po úpadku dolů v 17. století nastoupila sklářská výroba. V roce 1836 na místě dvora a mlýna založili klatovští benediktini sklárnu Klášterský Mlýn, která se v letech 1878-1908 stala nejvýznamnější svého druhu v Rakousku-Uhersku (technická památka). Zaměřila se na barevné sklo zdobené listry a lazurami (napodobování drahokamů), kolem roku 1900 získala prvenství v Čechách i světové uznání za technickou úroveň svého secesního skla. Po 1. světové válce význam podniku klesal a v roce 1947 byla sklárna zrušena. Dnes ukázky její produkce uvidíme především v muzeu v Kašperských Horách.

Na náměstí při silnici stojí hranolový kámen s miskovitými prohlubněmi ze středověké úpravny zlaté rudy, na kterém se roztíral zlatonosný písek (technická památka). Na náměstí je i ukázka typického šumavského stavení, nad náměstím stojí kostel sv. Bartoloměje ze 16. století, barokně upravený roku 1792, se středověkou kamennou křtitelnicí a zvonem z konce 14. století.

V Rejštejně rád trávil prázdniny spisovatel Karel Klostermann, je tu pohřben jeho bratr Jakub, působící v Rejštejně jako farář, a matka Charlotta.

 

Pamětní deska v Rejštejně bude připomínat

oběti pochodu smrti

Pamětní desku ženám, které zemřely před šedesáti lety při takzvaném pochodu smrti, odhalí v sobotu obecní úřad v Rejštejně na Šumavě. Deska bude připomínat 11 židovských žen, které v malé šumavské vesničce zemřely vysílením, hladem a zimou 23. dubna 1945. Rejštejnem procházel na sklonku války jeden z pochodů smrti. Na tyto úmorné cesty vyháněli nacisté před blížícím se koncem války vězně z koncentračních táborů. Evropou pochodovaly desetitisíce zubožených, hladových a špatně oblečených vězňů, velká část byla na cestě nacisty zabita nebo zemřela.O tom, co se stalo v dubnu 1945 v Rejštejně, vypovídá starý policejní protokol. Podle něj přišlo do obce asi 600 židovských žen. Nacističtí důstojníci, kteří je doprovázeli, zakázali přečkat noc pod střechou, ženy tedy musely přespat pod širým nebem za vsí. Přitom ještě odpoledne sněžilo. Nacisté ani nedovolili, aby si ženy ještě v noci snědly polévku, kterou pro ně tehdejší německý starosta obce nechal uvařit v místních hostincích. Jídlo dostaly až ráno. Zastávku v Rejštejně nepřečkalo 11 žen. Ostatní vězeňkyně je musely samy pohřbít na mrchovišti za vsí. Ostatky žen byly po válce z Rejštejna vyzvednuty a pohřbeny v Sušici.

Podle informací z internetové stránky Českého svazu bojovníků za svobodu zemřelo při pochodech smrti zhruba čtvrt milionu vězňů. Po válce bylo nalezeno mnoho hromadných hrobů, například v Nýrsku bylo pohřbeno ve třech hromadných hrobech 108 lidí, v Žihli u Plzně 273, ve Stodu 240 a v Tachově na 600 lidí, uvádí se na internetové adrese www.zasvobodu.cz.

Český rozhlas Plzeň 26.5.2005