Střípky-Čriepky 2005/08 ... Článek 01 (z 10)
Cesky ZnakSlovensky Znak ČS klub
Wellington
Střípky-Čriepky
internetová verze časopisu vydávaného
ČS klubem ve Wellingtonu
Číslo: 2005 / 08

Články: Volary
15 let od pádu železné opony
Dějiny zemí koruny české
Měsíc ve zprávách
Správy zo Slovenska a o Slovensku
Sportovní události
Trochu humoru
Aktuality a dopisy čtenářů
Klubovní zprávy
Závěrečná stránka
HTML verze pro tisk
Cesky Znak Stripky/Criepky Logo Slovensky Znak

Časopis Čechů, Moravanů, Slezanů a Slováků na Novém Zélandě

  Číslo 08 (No.08)

  Srpen 2005 (August 2005)

  Ročník 16 (Vol. 16)



Litoměřice



staryhradlitomerice.jpgStarý hrad

Nádherné město s bohatstvím památek leží při soutoku Ohře s Labem. Místo bylo osídleno patrně již v mladší době kamenné, možná již v 8. či 9. století vzniklo na dnešním Dómském vrchu slovanské hradiště kmene Lutomericů, které po sjednocení českých kmenů vykonávalo funkci přemyslovské hradní správy. Před rokem 1057 tu český kníže Spytihněv II. založil kapitulu s bazilikou sv. Štěpána. V sousedství hradu vznikla ve 12. století kupecká osada s tržištěm, před rokem 1234 královské město, brzy opevněné hradbami, roku 1297 zničené požárem a ve 14. století rozšířené o nové hradby, do nichž byl začleněn i starý hrad. Město získalo četné výsady, například roku 1359 mu Karel IV. věnoval vrch Radobýl k zakládání vinic, od 2. poloviny 13. století do roku 1849 a v letech 1855-62 bylo město střediskem jednoho z největších českých krajů, s městským soudem. Ten byl do roku 1610 odvolacím místem všech českých měst tzv. megdeburského práva. V Litoměřicích byla celnice labského obchodu, do roku 1300 i mincovna. Městský patriciát stál proti husitskému hnutí a stoupenci husitů byli roku 1420 dokonce utopeni v Labi, ale po obléhání Žižkovskými vojsky roku 1421 se Litoměřice vzdaly a připojily k pražskému svazu měst. Po válkách došlo k velkému rozkvětu. V roce 1452 byl postaven první dřevěný most přes Labe, v roce 1537 tu řádil velký požár, roku 1547 sem Ferdinand I. svolal tzv. litoměřický sněm, který výrazně okleštil moc českých měst. V té době se Litoměřice počítaly mezi největší česká města. Za účast ve stavovském povstání ztratily Litoměřice četná privilegia a mnozí měšťané byli vypovězeni ze země. Za 30leté války bylo město několikrát poničeno saskými a švédskými vojsky. V roce 1655 zde bylo zřízeno nové katolické biskupství a Litoměřice se staly centrem rekatolizace na severu Čech. V roce 1839 byly prolomeny hradby a město se dále rozšiřovalo, od 50. let 18. století byla postavena řada průmyslových závodů. V roce 1938 se město stalo součástí Německa proslulo tím, že tu sídlily nejvyšší nacistické justiční orgány.

radniceakostelvsechsv.litomerice.jpgStará radnice, dnes Okresní vlastivědné muzeum a vedle kostel Všech Svatých

Ve městě zůstaly zachovány části hradeb z konce 14. století s věžicemi a cimbuřím, patří k nejzachovalejším u nás. Hradební věže byly většinou upraveny v 19. století pro obytné účely, věž ve dvoře pivovaru byla roku 1705 přestavěna na barokní vyhlídkový pavilón. Ve 13. století vznikl gotický královský hrad (dnes jej připomíná jen torzo věže), byl přestavěn za Karla IV. a později v letech

jezuitskakolej.gif
Barokní jezuitská kolej

1767-86, kdy se z něj stal pivovar a později i skladiště. Na Mírovém náměstí stojí v jádře gotická stará radnice ze 14. století, po požáru v letech 1537-39 renesančně přestavěná a opravená v letech 1952-60, dnes zde sídlí Okresní vlastivědné muzeum (otevřeno celoročně) se stálými expozicemi věnovanými historii regionu a geologickému vývoji. Litoměřice jsou od roku 1950 městskou památkovou rezervací. Soubor památek převážně církevního charakteru doplňují výstavné městské domy, většinou v jádře pozdně gotické, renesančně obvykle Ambrožem Ballim a v 17.-18. století barokně Giuliem a Octaviem Broggiem. Empírové domy pocházejí z 19. století. V jádru renesanční s průčelím barokním je budova Severočeské galerie (otevřeno celoročně), v níž je stálá expozice gotického, renesančního a barokního umění, stálá sbírka naivního umění, sbírky litoměřické diecéze atd. Z náměstí se dá sestoupit i do litoměřických historických sklepů. Na rohu náměstí stojí farní děkanský kostel Všech svatých, připomínaný roku 1235. Původně románská svatyně, postavená znovu goticky, byla zčásti zbarokizována. O. Broggiem v 1. polovině 18. století. Broggiovým dílem je i bývalý jezuitský barokní kostel Zvěstování P. Marie z let 1704-31 se stálou expozicí mezinárodního výtvarného sympozia Otevřený dialog, probíhajícího každý rok obvykle od konce června do října. Areál doplňuje bývalá barokní jezuitská kolej, spojená s kostelem od roku 1818 visutou krytou chodbou. Broggiův rukopis nese i kostel sv. Jakuba, postavený ve 13. století a pozdně barokně upravený někdy v letech 1730-40. Dominikánský klášter byl založen ve 13. století, nově postaven ve 14. století, zrušen roku 1788. Později sem byl umístěn oblastní archív, ve kterém byla mimo jiné uložena nejstarší tištěná Klaudyánova mapa Čech z roku 1518 a nejstarší v originále zachovaný dokument vzniklý na našem území: zakládací listina litoměřické kapituly z roku 1057. O. Broggio postavil v letech 1703-08 i kostel sv. Vojtěcha. V rohu přilehlého hřbitova je hranolová zvonice z roku 1774 s kostnicí v suterénu. Na Dómském vrchu bylo původně knížecí a přemyslovské hradiště, už v roce 1384 tu stával kostel sv. Jiří, zbořený roku 1876. Vzácnou památkou je především katedrála sv. Štěpána, původně románská bazilika, připomínaná roku 1057, později gotický kostel zbořený v letech 1662-64, dnes trojlodní barokní dóm, který v letech 1663-70 rozestavěli B. Spineta a G. Broggio a dokončil Domenico Orsi. Vedle katedrály se tyčí vysoká hranolová věž z let 1883-89, u nás vzácný typ campanelly (zvonice typická pro italská města, samostatná vysoká věž otevřená v horních patrech okny), spojená s chrámem visutou arkádou. Krytá chodba (původně dřevěná, vyzděná roku 1870) spojuje katedrálu se sousední biskupskou barokní rezidencí z let 1689-1701 s pozoruhodnými interiéry (obrazy K. Škréty). Nedaleko dómu na tzv. Novém Městě je barokní kostel sv. Jana Křtitele. Z bohatství sochařské výzdoby města nelze minout pískovcový morový sloup z let 1681-85 na Mírovém náměstí, sochu Immaculaty z konce 17. století nad hrobem obětí moru, sochy sv. Vavřince z roku 1746, sv. Vojtěcha z roku 1753, sv. Jana Nepomuckého (čtyři různé plastiky z 18. století). Zajímavá je bývalá katovna, barokní stavba z roku 1701 s hrázděným patrem, Rybářská čtvrť atd.

celkovypohledlitomerice.jpgCelkový pohled na Litoměřice

S Litoměřicemi je svázán život mnoha slavných osobností. Působil zde v letech 1608-27 autor slavného spisu Respublica Bohemica Pavel Stránský, na zdejším gymnáziu přednášel v letech 1799-1815 Josef Jungmann, žil a zemřel tady romantický básník K.H. Mácha (1810-1836). Litoměřice pravidelně oživují při tradiční zemědělské a zahrádkářské výstavě Zahrada Čech.

Asi 3 km západně od Litoměřic se vypíná nápadný vrch RADOBÝL (399 m), kdysi kultovní místo. Z čedičového vrchu se otvírá nádherný kruhový výhled. V místech bývalého vápencového lomu vybudovali na jaře v roce 1944 nacisté podzemní továrnu Richard.

Převzato z knihy:

999 turistických zajímavostí České republiky

Knihu vydala Kartografie Praha, Františka Křížka 1,

170 30 Praha 7, E-mail: digiteam@kartografie.cz

homepage: www.kartografie.cz