Střípky-Čriepky 2005/11 ... Článek 01 (z 9)
Cesky ZnakSlovensky Znak ČS klub
Wellington
Střípky-Čriepky
internetová verze časopisu vydávaného
ČS klubem ve Wellingtonu
Číslo: 2005 / 11

Články: Plzeň
Dějiny zemí koruny české
Měsíc ve zprávách
Správy zo Slovenska a o Slovensku
Sportovní události
Trochu humoru
Aktuality a dopisy čtenářů
Klubovní zprávy
Závěrečná stránka
HTML verze pro tisk
Cesky Znak Stripky/Criepky Logo Slovensky Znak

Časopis Čechů, Moravanů, Slezanů a Slováků na Novém Zélandě

  Číslo 11 (No.11)

  Listopad 2005 (November 2005)

  Ročník 16 (Vol. 16)


Plzeň



plzen-hradradyne.jpgPlzeň kostel svatého Bartoloměje a v pozadí hrad Radyně

Nejen jako město piva a rozvinutého průmyslu můžeme při trochu pozornějším pohledu vnímat metropoli západních Čech. I když Plzeň patří mezi nejmladší historická česká města, soustřeďuje se tu velké bohatství památek a při poznávání nádherného okolí prošlapeme možná víc než jedny boty.

Původní název Plzeň byl spojen s 10 km vzdáleným přemyslovským hradištěm (dnes Starý Plzenec), připomínaným již v roce 976. Hradiště ale nemělo ideální polohu, a tak na soutoku Mže a Radbuzy, u křižovatky obchodních cest z Čech do Bavorska a Saska založil Václav II. roku 1295 Novou Plzeň jako královské město. Již ve 14. století se rozlohou a významem řadilo na druhé místo za Prahu. Plzeň obepínaly dvojité hradby a obranyschopnost zvyšoval i vodní příkop. Zajímavá situace nastala v 15. století s nástupem husitství. V Plzni působil kněz Václav Koranda starší, měšťané byli v těsném kontaktu s Mistrem Janem Husem. V roce 1419 dorazil do Plzně Jan Žižka se záměrem učinit z ní významné husitské středisko. Měšťané se ale postavili proti, a tak husitský vůdce se svými stoupenci Plzeň roku 1420 opustili. Do města se vrátili nepřátelé husitství a Plzeň se přiklonila k uherskému králi Zikmundovi. Husité pak v letech 1421, 1427, 1431, 1433-34 Plzeň marně obléhali. Po husitských válkách město rychle vzkvétalo, rozšiřoval se především obchod s dobytkem (ten se vyvážel hlavně do Bavorska). V roce 1468 vyšla ve zdejší tiskárně nejstarší česká tištěná kniha - Kronika trojánská. Osudnou se stala 30letá válka. V roce 1618 byla Plzeň dobyta a na tři roky obsazena vojskem generála Mansfelda. V letech 1633-34 tu přezimoval Albrecht z Valdštejna, který se tady sešel s hlavními důstojníky svých armád. Válečné události zabrzdily rozmach města, trvalo téměř sto let, než se dostalo na předchozí úroveň. V 19. století byly zbořeny hradby, město se rozšířilo a došlo k rozhodujícímu nástupu průmyslového podnikání. V roce 1842 založili majitelé právovárečných domů Měšťanský pivovar, roku 1859 Arnold z Valdštejna železárny, které zakoupil roku 1868 ing. Emil Škoda. V letech 1861-76 se stavěla železnice, Plzeň se stala významným dopravním centrem. V okolí byly otvírány uhelné doly a v roce 1880 tady E. Křižík vynalezl obloukovou lampu. V roce 1899 byla zavedena tramvajová doprava. Za 1. světové války byly Škodovy závody převedeny na zbrojní výrobu. Dne 25. května 1917 došlo k výbuchu v Bolevecké prachárně a o život přišlo několik stovek lidí.

plzen-bazilika.jpgOjedinělá je svojí velikostí Židovská synagoga z 19. století v Plzni

V roce 1938 byla část území dnešní Plzně připojena k německé říši. Průmyslové centrum bylo za války jedenáctkrát cílem bombardování. Ta největší se uskutečnila od prosince 1944 do dubna 1945, poškozeny byly především Škodovy závody. Dne 5. května 1945 byla Plzeň osvobozena americkou armádou. Od 50tých let přibývala nová sídliště a město bylo rozděleno na čtyři administrativní obvody.

plzen-muzeum.jpgZápadočeské muzeum

Historické jádro je dnes městskou památkovou rezervací s 90 chráněnými objekty. Jeho centrem je náměstí (139 x 193 m) s půdorysem z doby založení. Představuje jeden z vrcholných projevů českého gotického urbanismu. Jeho výraznou dominantou je gotický kostel sv. Bartoloměje (národní kulturní památka) se 102 m vysokou věží (nejvyšší kostelní věž v Čechách), založený koncem 13. století a dokončený roku 1480, regotizovaný J. Mockerem a K. Hilbertem v letech 1879-93. Na začátku 16. století byla přistavěna Šternberská kaple. V interiéru na novogotickém oltáři je opuková gotická socha Madony z konce 14. století, kamenná kazatelna pochází z období kolem roku 1500, pozdně gotické dřevěné sochy z let 1460-1510, obraz sv. Maří Magdaleny od D. Tintoretta z roku 1586, náhrobníky z 15.-18. století. Františkánský kostel Nanebevzetí P. Marie, trojlodní gotická bazilika s přilehlými kaplemi a věží a soubor budov pochází z konce 13. až 18. století, poutní místo. Bývalý klášter dominikánek s kostelem sv. Anny je barokním dílem Jakuba Augustona z let 1712-14. Od roku 1804 zde bylo gymnázium, na kterém studoval B. Smetana. Bývalý klášter redemptoristů je pseudorománskou stavbou z roku 1911. Hřbitov u kostela sv. Mikuláše byl založen roku 1414 pro chudinu a havíře, dnes je plzeňským Slavínem s řadou cenných náhrobků (J.K. Tyl). Hřbitovní kostel sv. Jiří se hřbitovem na soutoku Berounky a Úslavy má zachovanou románskou apsidu, pozoruhodná je barokní kostnice. Zajímavými církevními památkami jsou filiální hřbitovní kostel Všech svatých, gotická architektura z doby Václava IV., kostel P. Marie Růžencové z roku 1913, kostelík U Ježíška.

V historické části města stojí řada chráněných domů. Půvabnou barokní architekturou je arciděkanství od Jakuba Augustona z roku 1710. Renesanční radnice z let 1556-58 od Giovanniho di Stacia byla roku 1849 přestavěna a v roce 1907 restaurována. Před radnicí je barokní morový sloup s plastikami světců z roku 1681 a 1714. V renesančním Císařském domě je dnes informační centrum, v období moru v Praze tady v letech 1599-1600 pobýval císař Rudolf II. se svým dvorem. Pěkný je dům U božího oka s barokním průčelím, v sousedním domě čp. 97 a 98 bydlel v letech 1633-34 Albrecht z Valdštejna. Čp. 106 je Chotěšovský dům s nádvorními arkádami, poblíž radnice dům, ve kterém hrál divadlo J.K. Tyl a roku 1799 zde bydlel A.V. Suvorov. Původně gotické masné krámy ze 13. Století byly roku 1856 novogoticky upraveny, dnes jsou využity na galerii. Na místě Pražské brány stojí jednopatrový dům, ke kterému přiléhá pozdně gotická vodárenská věž z poloviny 16. století. V sadech 5. května můžeme vidět až 7 m vysoké zbytky městského opevnění ze 13. století.

V roce 1850 byl postaven Rooseveltův most se zajímavou barokní sochařskou výzdobou.

V Plzni je několik galerií, dále Muzeum Škoda Plzeň (otevřeno celoročně), Pivovarské muzeum (otevřeno celoročně), nejstarší svého druhu na světě s expozicí věnovanou historii piva od nepaměti po současnost, Západočeské muzeum (otevřeno sezónně) s národopisnými sbírkami, dále Národopisné muzeum Plzeňska, Diecézní muzeum, v sezóně je přístupná plzeňská městská zbrojnice a plzeňské historické podzemí, podívat se můžeme do velké synagógy i na vyhlídkovou věž kostela sv. Bartoloměje.

Na mnoha místech si připomeneme slavné plzeňské rodáky: sochaře I.F. Platzera (1717-1787), Lazara Widmana (1697-1756), malíře J.F. Luxe (1702), herce Jindřicha Plachtu (1899-1951), malíře Jaroslava Špillara (1869-1917), režiséra Emila Františka Buriana (1904-1959), výtvarníka a režiséra Jiřího Trnku (1912-1969). V Plzni žili loutkaři K. Novák a prof. J. Skupa, spisovatelé K. Klostermann a E. Krásnohorská.

V nejbližším okolí je řada cenných památek, oblíbený rekreační areál vytváří soustava jedenácti Boleveckých rybníků, založená již roku 1464, s písčitými břehy.

Převzato z knihy:

999 turistických zajímavostí České republiky

Knihu vydala Kartografie Praha, Františka Křížka 1,

170 30 Praha 7, E-mail: digiteam@kartografie.cz

homepage: www.kartografie.cz