Střípky-Čriepky 2006/01 ... Článek 01 (z 8)
Cesky ZnakSlovensky Znak ČS klub
Wellington
Střípky-Čriepky
internetová verze časopisu vydávaného
ČS klubem ve Wellingtonu
Číslo: 2006 / 01

Články: Becherovka
Dějiny zemí koruny české
Měsíc ve zprávách
Správy zo Slovenska a o Slovensku
Sportovní události
Trochu humoru
Klubovní zprávy
Závěrečná stránka
HTML verze pro tisk
Cesky Znak Stripky/Criepky Logo Slovensky Znak

Časopis Čechů, Moravanů, Slezanů a Slováků na Novém Zélandě

  Číslo 01 (No.01)

  Leden 2006 (January 2006)

  Ročník 17 (Vol. 17)


 

Becherovka (200 let tajemné receptury)



becherovkabottle2.jpg

Karlovy Vary jsou jedním z nejvyhledávanějších českých měst. Prosluly svou historickou kolonádou, desítkami lázeňských hotelů a zejména léčivými prameny. Těžko říct, který nejvíc pomáhá, nejznámější je ovšem bezesporu ten “třináctý” - Becherovka.

K do by neznal Becherovku?! chtělo by se říci, unikátní likér, v němž se bylinky, cukr a koření snoubí s jemným alkoholem. Snad každý, kdo tu žije, nebo kdo zde pobyl alespoň pár dnů, ji ochutnal. A kdo ochutnal, kdo přivoněl a zahleděl se do její jiskrně zlaté barvy, ten ji už kdykoliv příště pozná. Pozná, ale nebude ji znát! Je jiskrná a sladká, přesto zanechá hořkost na jazyku. Je naše. Česká. Vyšla ze skromných poměrů, a přesto dobyla svět. Je chladná i mrazivá, přesto dokáže rozehřát. Má bohatou minulost, pestrou přítomnost a slibnou budoucnost. Je milována, bojuje se o ni, má svá tajemství... už po dvě staletí.

Zrození zázraku

becherovka1807.jpg

Je tomu skutečně již 200 let, kdy receptura Becherovky spatřila světlo světa, respektive přítmí lékárny v domě U tří skřivanů. Psal se rok 1805, když se v domě rodiny Becherů ubytoval Angličan dr. Frobrig, lékař doprovázející knížete Plattenberg-Mietingena na jeho pravidelné cestě za léčivými karlovarskými prameny. A protože se netajil svou vášní pro bylinky a experimenty s nimi, brzy se s lékárníkem Josefem Becherem spřátelil a byl v jeho lékárně častěji než kdekoli jinde. Před odjezdem pak svému novému příteli zanechal “recepis” na rozloučenou. Tak se zrodila Becherovka.

Lékárník Becher recepturu ještě po dva roky piloval - teprve v roce 1807 začal prodávat “English Bitter”, jak nové žaludeční kapky na památku přítele nazval Original Karlsbader Becherbitter si pak kapku po kapce, kalíšek po kalíšku získával zájem lázeňských hostů a cestoval v jejich zavazadlech do dalších měst a zemí. Mimochodem, dnes se Becherovka pravidelně vyváží do třiadvaceti zemí pěti kontinentů a dost pravděpodobně je známá nejen tam - málokterý turista, který Česko navštíví, si ji neveze jako suvenýr domů...

Tajemství Becherovky i rozvíjející se závod na její výrobu se dědily z otce na syna. Z žaludečních kapek se stal vyhledávaný likér, který slavil úspěchy na světových výstavách i u panovnického dvora: Becherovka se stala “c. k. dvorním dodavatelem”. Za první světové války se dodávala dokonce na frontu. To tehdy se začala stáčet i do malých placatek s kalíškem u víčka! Přestála i krizi třicátých let, naopak úspěšně se šířila do dalších zemí různých kontinentů. Paradoxem je, že do země jednoho ze svých otců, Angličana dr. Frobriga, se dostala až v roce 1938, na doporučení jistého lorda, jemuž zachutnala ve firemním sklípku.

Dvacet druhů bylin a koření

Jak rostla její sláva, množily se i případy více či méně zdařilých napodobenin. Soudní dvůr ale vždy znovu potvrdil, že pravá Becherovka je jen jedna! To platí dodnes. Co ale je to, co činí Becherovku Becherovkou? Čím je jedinečná mezi ostatními bylinnými likéry? Je to ona žárlivě střežená receptura, nebo “alchymie” její výroby? Těžko říct. Pravdou je, že v Becherovce se snoubí neměnná a unikátní kombinace dvaceti druhů bylin a koření z dalekých krajů i z blízkého okolí Karlových Varů a že


 voňavý elixír několik měsíců zraje v ručně zhotovených dubových sudech. Ale skutečností také je, že dosud nikdo, ani ten, kdo použil tentýž bylinný základ a někde jinde krok za krokem věrně zopakoval postup, ještě nevyrobil tutéž Becherovku! Je to tedy staré dřevo dubových sudů? Nebo snad karlovarská voda? Možná. A možná je to atmosféra prastarých sklepů... genius loci domu Becherů.

Ano, Becherovka se vyrábí stále na tomtéž místě nedaleko centra Karlových Varů, v závodě, který zhruba před 150 lety nahradil původní lékárnu. Výrobní linky se modernizují, vybavení se mění, technologie se zdokonalují... tradiční postupy, fortel a píle ovšem zůstávají.

Ať už je to s jeho léčivými účinky jakkoliv, tento tzv. “Třináctý” pramen působí podmanivě na všechny naše smysly: jiskrnou zlatavou barvou, jemnou kořeněnou vůní, a hlavně svou nezaměnitelnou sladce nahořklou chutí. U něj je nám dobře s přáteli. Je kořením našeho života. S Becherovkou jsme si blíž. Už 200 let.

 



 

Pivovar Louny a Drinks Union

pivovarlouny.jpg
lounychramsvmik.jpgKostel sv. Mikuláše v Lounech (národní kulturní památka)

Pivovar v Lounech nechal postavit a v roce 1892 otevřel Adolf Josef kníže Schwarzenberg. V té době to byl první pivovar v Rakousku-Uhersku, který byl zařízen na umělé chlazení. V roce 1897 už lounské pivo odebíralo 122 hostinců a pivovar zaujal první místo mezi tehdejšími deseti vlastněnými Schwarzenbergy. “V roce 1935 v tehdejším Československu prodávalo své výrobky 320 pivovarů. Louny se svým výstavem byly na 13. místě v pořadí,” připomíná historik Petr Žižkovský. Rekordní výstav ve své historii, 315 000 hl piva, se vařil v Lounech v roce 1991. “V současné době se v Lounech vyrábí středně prokvašené pivo s hořkou chutí. Nepasterizuje se, mikrobiologická čistota výrobku se zajišťuje filtrací a u lahvových piv membránovou mikrofiltrací, která je ojedinělá v ČR,” říká Tomáš Hejda, hlavní technolog Drinks Union.

Celá skupina Drinks Union, které je pivovar součástí, v roce 2004 úspěšně pronikla na německý trh a z českých pivovarů tam vyváží piva ze všech nejvíc. V roce 2004 byl výstav Lounského piva 300 000 hl piva a takřka pětina byla vyvezena do zahraničí. Prakticky veškerý export byl určen do Německa, zhruba tisíc hektolitrů pak společnost vyvezla do Španělska. Pivovar vyvážel do zahraničí především pivo Louny světlý ležák a tmavý ležák, okrajově Louny světlé výčepní. Dnes má lounský pivovar kromě vlastní sladovny i 12 hektarů chmelnic, kde pěstuje výtečný žatecký chmel.

Poznejte Českou republiku - březen / 2005

 


 


 



 

Co odvál čas (Vlasta Sirová)

Kde jsou ony bouřné roky

kde je dávných lásek řad

kde ty něžné sladké sloky

krásná slova mám tě rád.

 

Pryč jsou dávných lásek časy...

ach ta léta míjejí

teď dál jdem již všichni asi

žitím všedních kolejí.


 

Dál však píšem svoje sloky

o lásce a toužení

někdy míjejí i roky

v citech marných nadějí.

 

Kolik bylo lásky v mládí

mnohdy jenom povzdechem

jak jsme se mívali rádi

jak nám bylo sladce všem.


 

Dál toužíme ve vzpomínkách

prožít znovu mládí dny

šťastné lásky a tak dále

dnes jsou to však již jen sny.

 

Pokračovat verši svými

budou další poeti

v nichž tepou též toužné rýmy

velkých lásek století.