Střípky-Čriepky 2006/02 ... Článek 01 (z 9)
Cesky ZnakSlovensky Znak ČS klub
Wellington
Střípky-Čriepky
internetová verze časopisu vydávaného
ČS klubem ve Wellingtonu
Číslo: 2006 / 02

Články: Banská Bystrica
Dějiny zemí koruny české
Měsíc ve zprávách
Správy zo Slovenska a o Slovensku
Sportovní události
Trochu humoru
Aktuality a dopisy čtenářů 
Klubovní zprávy
Závěrečná stránka
HTML verze pro tisk
Cesky Znak Stripky/Criepky Logo Slovensky Znak

Časopis Čechů, Moravanů, Slezanů a Slováků na Novém Zélandě

  Číslo 02 (No.02)

  Únor 2006 (February 2006)

  Ročník 17 (Vol. 17)


Banská Bystrica



Mesto patrí k najstarším na Slovensku. Mestské kráľovské výsady získalo v roku 1255 zároveň s povolením ťažby drahých kovov. Do novodobej histórie sa Banská Bystrica najvýraznejšie zapísala v roku 1944 ako censtrum Slovenského národného povstania.

banbystpamatnik.gifPamätník SNP
ban-bystricahrad.jpgHrad sa dnes nachádza v centre mesta
banbystraltar.jpg Oltár sv. Barbory

Hrad vo významnom stredovekom banskom meste bol pôvodne umiestnený mimo stredoveký pôdorys mesta. Dnes sa však nachádza priamo v centre a ovplyvňuje vzhľad historického jadra. Jeho najstaršou stavbou je pôvodne neskoro- románsky kostol z 13.-teho storočia. Kostol má bohatú výzdobu a oltár sv. Barbory pravdepodobne od Majstra Pavla z Levoče. Dnešný vzhľad kostola je výsledkom stavebných úprav v 14.-tom a 15.-tom storočí a barokovej modernizácie po požiari v roku 1761. Kamenné opevnenie sa začalo budovať až v roku 1479 a jeho súčasťou je brána s barbakanom a kruhové bašty. V areáli hradu je viacero objektov, najmä tzv. Matejov dom a mestská radnica postavená okolo roku 1500 a prestavaná v roku 1546. V objektoch hradu sú dnes umiestnené kultúrne zariadenia, v budove radnice má sídlo Štátna Galeria.

Múzeum Slovenského národného povstania je špecializované múzeum s archívom osobitného významu zachytávajúce vývoj slovenskej spoločnosti v rokoch 1938-1945. Múzeum má celoslovenskú pôsobnosť s medzinárodným dosahom, v rámci ktorej vykonáva odborno-metodickú, koordinačnú a poradenskú funkciu.

Od roku 1969 sídli v monumentálnej budove Pamätníka SNP, ktorá bola vybudovaná v juhovýchodnej časti historického jadra a v súčasnosti je jednou z dominánt krajského mesta Banská Bystrica v Slovenskej republike. Tato architektonicky zaujímavá stavba (autor prof. Ing. arch. Dušan Kuzma) symbolizuje dejiny slovenského národa stvárnené v hmote dvoch železobetónových skulptúr spojených mostom a vyjadrujúcich ideu SNP ako energický predel v živote slovenskej spoločnosti počas druhej svetovej vojny. Priestor medzi skulptúrami vypĺňa pietna sieň so symbolickým hrobom neznámeho bojovníka s večným ohňom. Sú v nej umiestnené urny s prstou z najvýznamnejších bojísk Povstania, miest fašistických represálií a pamätné kvádre venované obetiam holocaustu na Slovensku a zahraničným účastníkom SNP.

Pamätník SNP s okolitým areálom bol v roku 1982 vyhlásený za národnú kultúrnu pamiatku. Múzeum Slovenského národného povstania v Banskej Bystrici bolo založené v Banskej Bystrici 8. mája 1955. Svojim poslaním a činnosťou nadviazalo na Ústav Slovenského národného povstania, ktorý v Banskej Bystrici existoval už od decembra 1947. V súčasnosti Múzeum SNP dokumentuje a prezentuje dejiny slovenskej spoločnosti v rokoch 1938-1945 s dôrazom na dokumentáciu národnooslobodzovacieho boja a Slovenského národného povstania, ako významnej súčasti európskej antifašistickej rezistencie v rokoch druhej svetovej vojny. Múzeum dosiaľ zhromaždilo, ochraňuje a vedecky spracováva vyše 66 956 kusov múzejných zbierok a 136 157 kusov archívnych zbierok a ďalších dokumentárnych materiálov. Súčasťou inštitúcie je archív osobitného významu so zameraním na dokumentáciu rokov 1938-1945 a na činnosť Múzea SNP, ako aj odborná knižnica s viac ako 20 000 knižničnými jednotkami a príslušnou sprievodnou dokumentáciou.
Pamätník SNP obklopuje rozsiahly parkovo upravený areál, v ktorom je vybudovaný skanzen ťažkej bojovej techniky používanej v Slovenskom národnom povstaní. Pri vstupe do areálu sa nachádza najzaujímavejší autentický exponát, lietadlo Li 2, ktoré sa v čase SNP používalo na prepravu osôb a materiálu na povstalecké letisko Tri Duby. Prehliadka interiéru lietadla umožňuje zoznámiť sa aj s jeho technickými parametrami a priestorovým vybavením. Areál, ako aj dobre technicky vybavená kinosála sú miestom konania horeuvedených kultúrno-spoločenských podujatí.

Slovak Agency for Tourism

 



 

       Dokončení ze strany 12

Jarmila Doležalová, matka sedmi dětí, připravila dojemnou poutavou nevšední knížku. Poctila slovy a obrazy, které přetrvají déle než kytička pestrobarevných květin, památku rodičů, příbuzných, všech protinacistických bojovníků.

 


 

 

1. Výpověď K. Pulpána zveřejnil Martin Reichl v knize Cesty osudu, Životní příběhy čs. Parašutistů vycvičených v létech 1941-45 ve Velké Británii, 1944.

2. Jičínský Karel, “Zámeček”, k 30. výročí heydrichiády v Pardubicích, 1972.

Dosud nejhodnotnější knihu o masakrech v Lidicích a Ležákách napsal Miroslav Ivanov, A hořel snad i kámen, 1975.

 

Zajímavosti (1): Počátkem roku byly odtajněny britským státním archivem, Public Records Office, další záznamy o jednáních britské vlády během II. světové války. Pět dní po lidickém masakru navrhl Winston Churchill, britský premiér, aby oplatou za Lidice britská letadla zničila tři vesnice v Německu. Plánu se vzdal pro odpor členů vlády, kteří se obávali, že takový nálet by mohl zbytečně riskovat život posádek bombardovacích letounů, kterých v létě 1942 nebylo ve V. Británii nadbytek. Socialista Clement Attlee, poválečný ministerský předseda, argumentoval, že by nebylo moudré soutěžit s Němci v hrůzných akcích (Josef Čermák, Na okraj Churchill a Lidice, Satellite, Kanada 12.1.2006.)

 

Zajímavost (2): Jan Masaryk byl v den lidického masakru v USA. Když uslyšel zprávu o Lidicích, vykřikl: “To nám nacisté udělali radost!” (New Yorský deník, červen 1942). V rozhovorech s americkými novináři vyslovil požadavek, aby britská letadla zničila deset obcí v Německu.

Při první návštěvě Lidic v červnu 1945, s britským diplomatem Bruce Lockhartem, Jan Masaryk řekl: Jací blbci byli nacisté. O Československo neměl v létě 1942 nikdo zájem. Přišly Lidice a ČSR byla opět na mapě!”

 

S. Berton, 48, 21 - 37 Birtwill Street, Pacific on Coolum, Coolum Beach QSL 4573, Australia

Tel: 07 - 5446 2120

26. ledna 2006


 

Žij s láskou (Vlasta Sirová ČR)

Toužíš-li tak lásce se vzdej,

a srdce své někomu dej,

dej je tak prostě jak káže čest,

odevzdej všechno co tvého jest.

Nic nenechej si pro sebe,

ruze2.gif

když někdo žít chce pro tebe,

učiň mu z žití hvězdný jas,

a rozdávej se zas a zas.

Buď teplem krbu domova,

a děkuj za vše co láska dá,


jen s láskou život krásný je,

tak proto nebuď nikdy sám.

Je v ní kus štěstí naděje,

že když se lásce odevzdám,

nebudu nikdy city strádat,

nebudu míti v srdci chlad,

a dokáži se odevzdávat,

když budu věrně milovat.