Střípky-Čriepky 2006/05 ... Článek 01 (z 9)
Cesky ZnakSlovensky Znak ČS klub
Wellington
Střípky-Čriepky
internetová verze časopisu vydávaného
ČS klubem ve Wellingtonu
Číslo: 2006 / 05

Články: Slaný
Dějiny zemí koruny české
Měsíc ve zprávách
Správy zo Slovenska a o Slovensku
Sportovní události
Trochu humoru
Klubovní zprávy
Závěrečná stránka
VETERÁN: Škoda 973 'Babeta' - co by bylo, kdyby...
HTML verze pro tisk
Cesky Znak Stripky/Criepky Logo Slovensky Znak

Časopis Čechů, Moravanů, Slezanů a Slováků na Novém Zélandě

  Číslo 05 (No.05)

  Květen 2006 (May 2006)

  Ročník 17 (Vol. 17)



Slaný



Podle Hájkovy kroniky, kterou však můžeme považovat spíše za sbírku kratochvilného čtení, objevil prý v roce 750 dvořan knížete Nezamysla Holota na úpatí hory sz. od Prahy slaný pramen. Při něm vznikla osada solivarníků, kteří ze slané vody získávali tehdy tak vzácnou sůl. Po několika zemětřeseních (například v roce 1511), však slané prameny zcela zmizely. Že se však nejednalo o pouhou fantazii dokládá existence podzemního slaného jezera, objeveného při geologickém průzkumu pro těžbu černého uhlí. Obsah soli je v něm dokonce vyšší než v mořské vodě.

slany_znakm.gif

Nejpozději začátkem 12. století vznikla pod Slánskou horou osada s tržištěm a románským kostelíkem svatého Gotharda, patřící ostrovskému klášteru u Davle. V roce 1305 založil král Václav II. v její těsné blízkosti královské město a obdařil je výsadami, které dále rozšířili další panovníci, a znakem s českým královským lvem. Město, založené na výšině nad potokem, bylo opevněno dvěma pásy hradeb, které je oddělily od původní tržní osady. Z té se postupně vyvinulo Pražské předměstí. Z hradeb se zachovaly jen části severně a jižně od náměstí. Po vypuknutí husitských válek se Slaný (již v roce 1419) přihlásil ke kalichu. Při rozštěpení husitů na dva tábory se Slánští přidali k umírněným Pražanům. Proto město oblehla táborsko-sirotčí vojska pod vedením Jana Roháče z Dubé a po 12 dnech urputných bojů je dobyla. Jan Roháč dal město vyplenit a konšely upálit v masných krámech na náměstí (místo je dnes vyznačeno třemi kříži v dlažbě). Po bitvě u Lipan, v níž slánské oddíly bojovaly na straně poražených, město podporovalo krále Jiřího z Poděbrad, později i Jagellonce. V 16. století město Slaný vzkvétalo, bohatlo hlavně ze zemědělského podnikání a řemesel, kterých tu bylo zastoupeno 55. Po zahájení stavovského protihabsburského povstání se přidalo na stranu protestantů, 29.10.1619 přivítalo nového českého

slanyradnice.jpgBývalá radnice z let 1795-96, upravená pseudorenesančně

krále Fridricha Falckého, a 134 městských žoldnéřů bojovalo ve vojsku českých stavů. Po Bílé hoře přišel krutý trest. Slánský rodák Jan Šultys z Felsdorfu, primas kutnohorský, byl mezi 27 popravenými vůdci na Staroměstském náměstí v Praze. Jako jediné z českých královských měst o své postavení přišlo a stalo se městem poddanským. Jeho vrchností byli fanatičtí katolíci Martinicové, kteří zahájili tvrdou protireformaci a současně i barokní přestavbu města. V 2. polovici 17. století přišli do Slaného řády františkánů a piaristů, které si tu vystavěly svá sídla. V roce 1795 vypukl zhoubný požár, kterému padla za oběť nejen radnice, ale i 170 domů. Přesto se Slaný stal na počátku 19. století významným centrem, čemuž napomáhala výhodná poloha při silnici do Saska. V letech 1850-1960 bylo město centrem okresu, po výstavbě železniční tratě v roce 1873 rychle rostly průmyslové podniky, zejména strojírny a později i výroba suchých baterií, stavěly se nové honosné objekty.

Nejstarší památkou Slaného je kostel svatého Gotharda, v jádru románská bazilika, přestavěná po roce 1450, kdy vzniklo dnešní trojlodí s presbytářem a sakristií. Velmi pěkná je síťová klenba presbytáře, vyzdobená počátkem 16. století malbami a hlavou Krista na svorníku z doby

slany_modleticky_dum.jpgModletický dům s nárožním arkýřem a kamenným portálem

slany_kostel_sv_trojice.jpgKostel Nejsvětější Trojice z konce 16. století

před rokem 1450. Přestože byl kostel v letech 1874-90 radikálně obnoven, uchoval si původní pozdně gotický krov a v západním portálu pozdně gotické dveře z počátku 16. století. Náměstí dominuje bývalá radnice z let 1795-96, upravená pseudorenesančně, s více než 40 m vysokou věží. Na jejím vrcholu je umístěna hvězda, připomínající dobu husitskou, kdy byl Slaný nazýván hvězdou husitství. Z řady historických domů vynikají renesanční Modletický dům s nárožním arkýřem a kamenným portálem a dům Nedvědovský, oba ve Vinařického ulici. Dům Maňasovský ve Štěchově ulici zdobí dvě pozdně gotické plastiky. V jádru gotický je dům zvaný Ungelt na náměstí,v němž se vybíralo mýto. Při severním okraji náměstí stojí Velvarská brána, jediná z původních čtyř, která se dochovala. Litovat můžeme zejména zničení Pražské brány v roce 1841, která patřila k nejzajímavějším v Čechách. Součástí hradeb byla i Černá bašta za budovou pošty. Východní stranu náměstí zaplňuje objekt piaristické koleje z let 1659-66, přestavěné v letech 1877-78 pro potřeby gymnázia. V kolejní kapli se dochoval barokní klenot, obraz Zasnoubení P. Marie od italského mistra C.I. Carloneho z roku 1727. Severně od centra při okraji hřbitova je areál bývalého františkánského kláštera z doby po polovině 17. století, do něhož byl zapojen i starší renesanční kostel Nejsvětější Trojice z konce 16. století. Po požáru v roce 1665 byl nově přestavěn a rozšířen, patrně podle návrhu G.D. Orsiho. Kostel má cennou barokní výzdobu. Z objektů, vystavěných v 19. století, vynikají Wiehlův dům od A. Wiehla z roku 1879, novorenesanční Okresní hospodářská záložna z roku 1888 od R. Štecha, zdobená sgrafity podle kartonů M. Alše, divadlo z roku 1883 a bývalý okresní dům, rovněž novorenesanční architektura z roku 1902 od J. Vejrycha. V budově bývalé piaristické koleje je dnes městské muzeum (otevřeno celoročně). Ve Slaném se narodili mj. historik V.V. Štech, malíř Josef Navrátil a herečka Olga Scheinpflugová, působili tu V. Beneš Třebízský, J. Vrchlický, S. Čech a další.

slanymesto.jpgNejhezčí pohled na královské město Slaný je z vrcholu

Slánské hory

Při okraji města se zvedá majestátní SLÁNSKÁ HORA (330 m), čedičová kupa sopečného původu. Mohli se o tom přesvědčit místní obyvatelé ještě v roce 1726, kdy podle zápisu slánského kronikáře “osmého dne měsíce února jako zázrak způsobilo ve Slaném, kdy hora, řečená Slánská, jakoby s Vesuvem soupeřila, ze čtyř rozsedlin vyvrhla dým, s mohutným rachotem jakoby vodopádů, což celý Slaný k této podívané přivedlo”. Vrchol Slánské hory, vyčnívající nad úrodnou krajinou, lákal již pravěké obyvatele. Byl osídlen s různými přestávkami od pozdní doby kamenné, tedy asi od poloviny 4. tisíciletí před novým letopočtem, do střední doby hradištní (8. a 9. století nového letopočtu). Z řady nálezů vynikají dvě drobné hliněné plastiky býků v žárem poškozené amfoře ze starší doby bronzové. Četné pamětihodnosti vzaly bohužel za své při těžbě čediče, která horu málem srovnala se zemí. Na vrcholu stojí tři dřevěné kříže z doby protireformace, na sz. straně jsou výrazné čedičové sloupy, vzniklé utuhnutím lávy ve třetihorách. Poblíž jsou i drobné pseudokrasové jeskyňky, v novější době upravené.

 

Převzato z knihy:

999 turistických zajímavostí České republiky

Knihu vydala Kartografie Praha, Františka Křížka 1,

170 30 Praha 7, E-mail: digiteam@kartografie.cz

homepage: www.kartografie.cz