Střípky-Čriepky 2006/05 ... Článek 09 (z 10)
Cesky ZnakSlovensky Znak ČS klub
Wellington
Střípky-Čriepky
internetová verze časopisu vydávaného
ČS klubem ve Wellingtonu
Číslo: 2006 / 05

Články: Volary
15 let od pádu železné opony
Dějiny zemí koruny české
Měsíc ve zprávách
Správy zo Slovenska a o Slovensku
Sportovní události
Trochu humoru
Aktuality a dopisy čtenářů
Klubovní zprávy
Závěrečná stránka
HTML verze pro tisk

VETERÁN: Škoda 973 "Babeta" - co by bylo, kdyby...



babeta1.jpg

V první polovině padesátých let byla pro naši armádu vyvinuta řada technicky zajímavých vozidel včetně modelů s pohonem všech kol. V roce 1953 vypsal východní blok konkurs na výrobu vojenského terénního vozidla, které mělo konkurovat západním strojům ve stylu "džípu". To znamenalo zkonstruovat automobil pokud možno stejných, nebo ještě lepších parametrů. Prvních několik prototypů vzniklo v roce 1951, další vozidla přišla na svět o dva roky později už s celohliníkovým čtyřválcem o objemu 1,5 litru. Tato kritéria při náročných testech v bahnitém i písčitém terénu severně od Drážďan splnila bez problémů Škoda 973, později nazývaná Babeta. Lidé, kteří se zkoušek zúčastnili, říkali - Babeta šplhá i po zdi. Škodovka se už pomalu připravovala na sériovou výrobu, když přišlo direktivní rozhodnutí Varšavské smlouvy o výrobě Gazu, přestože nezvládl zdaleka tolik, co Babeta. Navíc byl těžký, méně obratný a pomalejší. I když se škodovka nedostala do sériové výroby, přesto nezanikla. Na základě jejího vývoje a dílů se o pár let později stavěly pod názvem Škoda Trekka na Novém Zélandu automobily s podobnými vlastnostmi.

Vznik přezdívky Babeta má kořeny v muzikálu Kdyby tisíc klarinetů, kde ve voze zpívají Karel Gott a Hana Hegerová píseň Babeta šla do světa. Ze čtyř desítek prototypů všech provedení se dochovaly asi čtyři.

Babeta dokáže v terénu neskutečné kousky a ještě dnes může směle konkurovat silnějším a modernějším off-roadům. Přitom je vybavena pouze jednoduchými mechanickými systémy, zatímco moderní vozy disponují nejmodernější elektronikou. Přístrojová deska je hodně složitá. Zajímavostí je otáčkoměr umístěný pod volantem. Řidič musí obsluhovat hned několik pák - zcela vlevo je uzávěrka předního diferenciálu, vedle pak kardanová ruční brzda, řadicí páka, přiřazení předního pohonu, redukce a uzávěrka zadního diferenciálu. Základem Babety je otevřená samonosná ocelová karosérie (se sklopným čelním sklem) na podvozku s nezávislým zavěšením kol, doplněným trvalými kolovými redukcemi; odpružení je vyřešeno zkrutnými tyčemi, kterými lze také nastavit světlou výšku od zhruba 360 až do 380 mm.

Výkon hliníkového "čtvercového" zážehového čtyřválce o objemu 1491 ccm a s výkonem 38 kW se přenášel na čtyřstupňovou mechanickou převodovku. Pohon předních kol se původně připojoval současně s redukcí a k redukovanému převodu se připínal přímo bez mezinápravového diferenciálu. Pohon předních kol, upravený podle majitele vozu na fotografiích, Huberta Randy, lze nyní vyřadit či přiřadit během jízdy, což originál neumožňoval. Při maximálních otáčkách se rozjede až na 95 km/h. Průměrná spotřeba se pohybuje kolem 12,5 litru při rychlosti 75 km/h. Technickou zajímavostí jsou mechanické kuličkové uzávěry předního i zadního diferenciálu, které jsou propojeny s rozdělovací převodovkou dvěma kardanovými hřídeli. "Divím se, že v tak geniální konstrukci dále nikdo nepokračoval", říká Randa. V předváděném voze je páka ruční brzdy mezi předními sedadly, v originále byla vedle levé nohy. Pohon kol zajišťuje trvalá kolová redukce s převodem do pomala nabízející vozidlu i větší světlost 380 mm a brodivost 600 mm. V terénních vlastnostech Babeta předčila svoji dobu. Kdo ví, jak by vůz vypadal v pozdějších letech, pokud by nezůstalo jen u prototypů. Dost možná, že by z ní časem vznikla i civilní verze, podobně jako tomu bylo u americké legendy Hummeru.

babeta3.jpg

To, co si dovolil pan Randa v extrémním terénu, když kličkoval po strmých lesních svazích mezi pařezy, stromy - křoví nekřoví se hned tak nevidí. Teprve pak jsme uvěřili, jak dokonalý to byl na svoji dobu vůz.V Babetě musíte prakticky řídit pouze jednou rukou a druhou připojovat a vypínat uzávěrky.

Pan Randa svůj automobil během doby vylepšil, aby co nejvíce vyhovoval jízdě v náročném terénu. Jak se ukázalo, původní originální automobil, ač byl na svoji dobu revoluční, měl také některé nedostatky, které ovšem neovlivňovaly jeho užitnou hodnotu. Jako příklad bychom uvedli menší pevnost karosérie, kterou majitel upravil tím, že ze čtyřdveřové verze udělal dvoudveřovou, nebo již zmíněnou úpravu připojování předního pohonu kol.

Bezkonkurenční projížďka po lese byla zlatým hřebem testování a teprve v náročných podmínkách vynikla dokonalost a na svou dobu výborné technické zpracování Babety. Majitel vzácného vozu při projížďce jen konstatoval: "Tady končí zpravidla všechna vozidla jiných značek. Pouze Babeta projede celou trať".

Autor: Jindřich Lasík

Automix 5.5.2006