Střípky-Čriepky 2006/06 ... Článek 01 (z 10)
Cesky ZnakSlovensky Znak ČS klub
Wellington
Střípky-Čriepky
internetová verze časopisu vydávaného
ČS klubem ve Wellingtonu
Číslo: 2006 / 06

Články: Volary
15 let od pádu železné opony
Dějiny zemí koruny české
Měsíc ve zprávách
Správy zo Slovenska a o Slovensku
Sportovní události
Trochu humoru
Aktuality a dopisy čtenářů
Klubovní zprávy
Závěrečná stránka
HTML verze pro tisk
Cesky Znak Stripky/Criepky Logo Slovensky Znak

Časopis Čechů, Moravanů, Slezanů a Slováků na Novém Zélandě

  Číslo 06 (No.06)

  Červen 2006 (June 2006)

  Ročník 16 (Vol. 16)


Žatec



Pivo a kvalitní chmel, to jsou atributy starobylého města na řece Ohři na plošině mezi Českým středohořím, Doupovskými horami a vrchovinou Džbánu, městské památkové rezervace.

zateccelkovypohled_a.jpgŽatec - celkový pohled na město

Původní významné hradiště kmene Lučanů z 8. a 9. ovládli počátkem 10. století Čechové, kteří tu později vystavěli románský hrad, občasné sídlo údělných přemyslovských knížat. Tržiště, které pod ním vzniklo, bylo roku 1261 povýšeno na královské město. V době předhusitské měl Žatec na 6000 obyvatel a patřil k největším městům v Čechách. V roce 1419 zdejší chudina a řemeslníci zaútočili na minoritský klášter, vyhnali patriciát a přihlásili se k husitskému hnutí. Město, v té době nazývané Slunce husitství, vytvořilo městský svaz se Slaným a Louny, po celou dobu válečných událostí stálo věrně po boku Tábora, na jehož straně se zúčastnilo i bitvy u Lipan. Bohatství, které vytěžilo z válek, využilo město v 15. a 16. století k rozvoji pěstování chmele a obchodu. V roce 1521 tu působil hlavní ideolog německé selské války Thomas Müntzer. Za stavovského povstání v letech 1618-20 se Žatec postavil na protihabsburskou stranu, po bitvě na Bílé hoře byl jeho primátor Maxmilián Hošťálek popraven spolu s dalšími 26 českými pány a měšťany na Staroměstském náměstí v Praze. Pobělohorské období přineslo násilnou rekatolizaci a postupnou germanizaci, za nevolnického povstání v roce 1680 bylo sedm vůdců ze Žatce popraveno. Od 11. století do roku 1849 a v letech 1855-62 bylo město centrem žateckého kraje, do roku 1960 okresním městem.

zatec1.jpgŽatec - náměstí

I přes velké požáry, zejména v 18. a 19. století, si Žatec uchoval starobylý ráz s řadou vynikajících uměleckých památek. Z románského, později gotického hradu se dochovala jen hranolová věž upravená na vodárnu. Ještě ve středověku se stal majetkem města, jeho význam upadal a nakonec zanikl. Na jeho místě vyrostl později pivovar. Z městských hradeb, založených ve 13. století a později několikrát přestavovaných a rozšiřovaných, se dochovaly části na různých místech města, především souvislý úsek za domy čp. 212-221. Dosud stojí i Kněžská brána, Libočanská branka a bašta za domem čp. 37. Na obdélném náměstí je radnice čp. 1, vzniklá v roce 1559 přestavbou gotického měšťanského domu, později ještě několikrát upravovaná. Neobvykle vysoký je počet dochovaných gotických, renesančních a barokních měšťanských domů s původní dispozicí přízemních místností, sklepy, průjezdy i podloubím, s řadou architektonických detailů. K nejkrásnějším patří Hošťálkův dům čp. 48, pozdně gotický z doby kolem roku 1500 s nárožním arkýřem. Téměř neporušené gotické domy (s novějšími fasádami) jsou i čp. 97, 106, 107 a 167. V barokní budově děkanství čp. 42 z 18. století je chodba zdobená nástěnnými malbami od S. Noseckého. Z novějších staveb zaujme budova divadla z roku 1848. V Žatci se uchovalo značné množství církevních staveb. Nejvýznamnější z nich je původně románský kostel Nanebevzetí P. Marie,  připomínaný v letech 1004 a 1206, z něhož dosud stojí dvouvěžové průčelí. Vlastní síňové gotické trojlodí pochází ze 2. třetiny 14. století, v 18. století byla přistavěna barokní kaple sv. Jana Nepomuckého a zvonice. Kostel byl barokně upraven po požáru roku 1738 a ve 2. polovině 19. století regotizován. Do ostění západního portálu byl vezděn románský reliéf sv. Petra z 1. poloviny 13. století, v interiéru je cenné barokní zařízení, mj. řada soch od V. Styrla. Před kostelem je galerie barokních plastik světců z 18. století. Kapucínský klášter s rajským dvorem obklopeným arkádami a s kostelem Korunování P. Marie pochází z let 1676-83, v kostele jsou obrazy od J.J. Heinsche z let 1705-10. Kostel sv. Václava je raně barokní z 2. poloviny 17. století, kostel sv. Jakuba na horním předměstí původně gotický z konce 15. století, přestavěný v 16. století a obnovený roku 1904, nyní pravoslavný. Evangelický kostel je novorenesanční stavba z konce 19. století, synagóga v byzantizujícím slohu pochází z let 1871-73. Na různých místech města je i řada soch, kromě skupiny u kostela Nanebevzetí P. Marie vyniká sloup Nejsvětější Trojice na náměstí od E. Tollingera z let 1707-13, doplněný sochami světců a andělů, dále sloup sv. Floriána od J.K. Vettera z let 1742-46 aj. V Husově ulici je Regionální muzeum K.A. Polánka s bohatou vlastivědnou expozicí (otevřeno celoročně). Každý rok v září se ve městě koná tradiční Žatecká dočesaná, slavnost na počest ukončení sklizně chmele.

Převzato z knihy:

999 turistických zajímavostí České republiky

Knihu vydala Kartografie Praha, Františka Křížka 1,

170 30 Praha 7, E-mail: digiteam@kartografie.cz

homepage: www.kartografie.cz

 



 

Žatecký pivovar


 

zateckypivovar.jpg

Žatecko je kraj, ve světě proslulý svým jedinečným chmelem. Jeho pěstování je historicky doloženo již v 10. století, kdy se už před tisíci lety výborný žatecký chmel vyvážel do ciziny. I proto byl Žatec po staletí bohatým královským městem.

zatecpestovanichmele.jpgPěstování chmele

Žatecký chmel a slad, vyrobený z místního ječmene, byly zárukou dobrých várek piva. Na nejčelnější místo mezi českými pivy dával žatecký mok už Tadeáš Hájek z Hájku ve svém výjimečném spise “O pivě a způsobech jeho přípravy, jeho podstatě silách a účincích“, vydaného latinsky roku 1585.

zatecstarypivovar.jpgŽatec - starý pivivar

V českém pivovarnictví jsou jen dva pivovary, které mají prokazatelnou tradici vaření piva v místě provozu starší než 700 let. Jsou to Svitavy (1256) a Žatec (1261). V roce 1261 vznikla v Žatci společnost žateckých právovárečníků, která vařila piva „SAMEC“ a „KOZEL“, která byla žádaná v Čechách i u královského dvora, šlechtou a knížaty při stolování či radostných pitkách.

Protože všechny žatecké pivovary nestačily svým výstavem uspokojit poptávku trhu (v té době bylo v Žatci 30 sladoven a 4 pivovary, ve kterých vařilo své pivo 235 žateckých právovárečných měšťanů), proto po třicetiletém váhání bylo rozhodnuto v roce 1797 o výstavbě nového pivovaru za cenu 7.125 zlatých.

Převzato z webové stránky města Žatce