Střípky-Čriepky 2006/08 ... Článek 01 (z 10)
Cesky ZnakSlovensky Znak ČS klub
Wellington
Střípky-Čriepky
internetová verze časopisu vydávaného
ČS klubem ve Wellingtonu
Číslo: 2006 / 08

Články: Mikulov
Zajímavosti v Plzni a Plzeňském kraji
Dějiny zemí koruny české
Měsíc ve zprávách
Správy zo Slovenska a o Slovensku
Sportovní události
Trocha humoru
Aktuality a Dopisy čtenářů
Klubovní zprávy
Závěrečná stránka
HTML verze pro tisk
Cesky Znak Stripky/Criepky Logo Slovensky Znak

Časopis Čechů, Moravanů, Slezanů a Slováků na Novém Zélandě

  Číslo 08 (No.08)

  Srpen 2006 (August 2006)

  Ročník 17 (Vol. 17)


Mikulov



V krásné poloze na úpatí výrazného vápencového hřbetu Pálavy při rakouských hranicích leží historické město, známé nejen cennými památkami, ale i vínem ze zdejších vinic. Jeho jádro s množstvím hodnotných staveb bylo prohlášeno za městskou památkovou rezervaci.

mikulov.jpg

Dominantou Mikulova je zámek, který prošel složitým stavebním vývojem. Ve 2. polovině 11. století vzniklo na skalnatém návrší opevněné hradiště, které vlastnili čeští panovníci. Ve 30. letech 13. století tu zahájili páni z Drnholce výstavbu románského hradu, v níž pokračovali i další majitelé Liechtensteinové (1249-1560). Mohutně opevněný hrad byl v roce 1426 nad síly husitů, kteří jej marně dobývali. V 16. století, kdy hrozil turecký vpád na Moravu, přestavěli Liechtensteinové hrad na renesanční pevnost. V roce 1575 získali zámek Dietrichsteinové, kteří zůstali jeho vlastníky až do roku 1945. V roce 1645 se zámku i města zmocnili Švédové, kteří odvezli větší část zdejší knihovny; zámek v bojích vyhořel. V roce 1805 tu pobýval císař Napoleon, který zde jednal o mír s Rakouskem, v roce 1866 uzavřeli na zámku příměří zástupci Rakouska a Pruska. Ustupující německá armáda dne 22.4.1945 zámek vypálila, oheň při tom zničil cenné sbírky Moravského muzea. Po válce byl zámek rekonstruován. V zámeckém sklepě se dochoval vzácný tzv. desátkový vinný sud o obsahu 1010 hl z roku 1643. Dnešní vzhled získal zámek při barokní přestavbě po požáru v roce 1719 a pozdějších klasických úpravách. Dnes jsou tu expozice Regionálního muzea Mikulov (otevřeno v sezóně).

Pod původním románským hradem vyrostla osada připomínaná v roce 1249. Tu před rokem 1322 vystřídalo nově založené město, v němž bylo i silné židovské gheto a od počátku 16. století do roku 1622 i početná kolonie novokřtěnců (habánů). Dietrichsteinové zde již koncem 16. století zahájili tvrdou rekatolizaci, během níž se Mikulov stal přísně katolickým městem. V Mikulově se dochovaly zbytky gotického opevnění. Svým způsobem k nim patřil i tzv. Kozí hrádek, hranolová věž vystavěná na skalnatém Kozím vršku nad severním okrajem města. Tvořila předsunutý obranný bod hradu, strážila však i starou obchodní cestu do Rakouska. Pochází ze 14. století. Na náměstí je řada měšťanských a kanovnických domů z období renesance a baroka, některé z nich s figurální sgrafitovou výzdobou a arkádami, a barokní sloup Nejsv. Trojice z roku 1723 od Ignáce Langelachera. Pozdně gotický kostel sv. Václava vyrostl na konci 15. století v místech staršího, románského. Bývalá piaristická kolej s kostelem sv. Jana Křtitele byla založena v roce 1631 jako nejstarší v Čechách. Kostel má na klenbě monumentální fresku od F.A. Maulbertsche z let 1766-67. Z loretánského kostela na náměstí, který byl vybudován podle projektu J.B. Fischera z Erlachu, zbylo jen průčelí se dvěma věžemi z let 1701-08. Zbývající část, zničená požárem, byla upravena v roce 1844 na dietrichsteinskou hrobku. V někdejším židovském ghetu stojí synagóga, v dnešní podobě z roku 1719, a židovský hřbitov středověkého založení. Naproti zámku, na vysokém vápencovém vrchu zvaném Kopeček, stojí barokní kaple na půdorysu řeckého kříže z roku 1679 a kalvárie s křížovou cestou, poblíž je i kaple Božího hrobu z 19. století. Okolí kaplí je přírodní rezervací stepních a lesostepních společenstev teplomilné květeny s řadou chráněných a ohrožených druhů rostlin i živočichů.

Stejný charakter má i přírodní rezervace TUROLD při vápencovém kopci (385 m). V opuštěném lomu je vstup do krasové jeskyně Na Turoldu, kterou tvoří jeskynní systém chodeb v několika výškových úrovních s podzemním jezerem a unikátní výzdobou. Celková délka chodeb se blíží 1 km. V letech 1958-67 byla jeskyně přístupná veřejnosti, o jejím znovuzpřístupnění se opět uvažuje. V okolí jsou ještě další jeskynní prostory, propast a četné závrty.

Převzato z knihy:

999 turistických zajímavostí České republiky

Knihu vydala Kartografie Praha, Františka Křížka 1,

170 30 Praha 7, E-mail: digiteam@kartografie.cz

homepage: www.kartografie.cz