Střípky-Čriepky 2006/09 ... Článek 01 (z 10)
Cesky ZnakSlovensky Znak ČS klub
Wellington
Střípky-Čriepky
internetová verze časopisu vydávaného
ČS klubem ve Wellingtonu
Číslo: 2006 / 09

Články: Volary
15 let od pádu železné opony
Dějiny zemí koruny české
Měsíc ve zprávách
Správy zo Slovenska a o Slovensku
Sportovní události
Trochu humoru
Aktuality a dopisy čtenářů
Klubovní zprávy
Závěrečná stránka
HTML verze pro tisk
Cesky Znak Stripky/Criepky Logo Slovensky Znak

Časopis Čechů, Moravanů, Slezanů a Slováků na Novém Zélandě

  Číslo 09 (No.09)

  Září 2006 (September 2006)

  Ročník 16 (Vol. 16)


Konopiště



Historie jednoho z nejnavštěvovanějších zámků v České republice sahá až do přelomu 13. až 14. století, kdy jej dali postavit Benešovicové jako raně gotický hrad typu francouzského kastelu, u nás neobvyklého. Měl tvar obdélníku, obehnaného hradbami s cimbuřím, které měly v rozích čtyři válcové věže. Další tři větší a mohutnější věže zpevňovaly hradní průčelí. Před hradbou stála parkánová zeď a 20 m široký vyzděný příkop, doplněný valem. Ještě v 17. století měl hrad sedm věží, pět bran a dva zvedací mosty.

konopiste.jpg

Ani toto mohutné opevnění však neubránilo Konopiště před náporem vojska Jiřího z Poděbrad, které tehdejší baštu Šternberků, úhlavních nepřátel českého kališnického panovníka, dobylo a obsadilo. V 16. století byly budovy upraveny renesančně, za Vrbtů v 1. polovině 18. století přestavěny na barokní zámek. Při tom bylo šest válcových věží sníženo na úroveň výšky zámeckých objektů, zůstala jen jediná, největší věž v průčelí, která tvoří dodnes výraznou, zdaleka viditelnou dominantu.

Lobkovicové, dědici Vrbtů, prodali zámek v roce 1887 následníkovi rakouského trůnu arcivévodovi Františku Ferdinandovi ďEste za dva a půl miliónu zlatých. Ten dal Konopiště v letech 1889-1894 přestavět v duchu historizujícího romantismu a naplnil jej cennými sbírkami, jejichž část se dochovala dodnes. Dědic trůnu, opomíjený císařem i šlechtickou společností, tu žil podle svých specifických představ. Byl vášnivý lovec, jeho hony se spíše podobaly bitvám, ve kterých neúnavně vraždil zvěř. Ještě dnes zůstalo na Konopišti na 300 000 loveckých trofejí. Ferdinand netušil, že se sám jednou stane terčem a že rány, vypálené na něj v Sarajevu, budou záminkou k rozpoutání světové války... Při přestavbě podle projektu architekta Josefa Mockera dostaly obnovené věže v horní části polygonální tvar. Zámek má čtyři křídla, příčné křídlo pak dělí nádvoří na dva dvory. Na východní straně je volně stojící brána z roku 1725 od Františka Maxmiliána Kaňky, zdobená plastikou z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Z cenných zámeckých sbírek vynikají soubor zbraní a výzbroje (6000 kusů) a největší sbírka svatojiřského kultu v Evropě (1500 exponátů). Nově byla zpřístupněna i střelnice Ferdinanda ďEste. V zámeckém příkopu jsou chováni medvědi (otevřeno v sezóně, 5 návštěvnických okruhů).

Základy rozsáhlého zámeckého parku byly položeny již po roce 1772, kdy byly zasypány příkopy a rozebrány valy kolem zámku. Dnešní vzhled mu však dala až Mockerova úprava na konci 19. století, při níž byly mj. z Ferdinandova příkazu odstraněny všechny hospodářské objekty a zřízena parková úprava na ploše 225 ha. V roce 1898 vznikl i Růžový sad, vyzdobený plastikami dovezenými z Itálie. Na území parku vyrostly nové hospodářské dvory, zámečky, pavilonky i umělé vesnice, byl zde vysazen velký počet domácích i cizokrajných dřevin. (Parkem prochází červeně značený vycházkový okruh.)

Na západní straně uzavírá parkový areál rozlehlý Konopišťský rybník, na jehož hrázi stojí mohutný vykotlaný Žižkův dub. O něco dál směrem k jihozápadu je osada CHVOJEN a nad ní, na návrší (406 m), zdaleka viditelný kostelík sv. Jakuba, raně gotický z poloviny 13. století, obnovený v letech 1904-05. Má cenné vnitřní zařízení, převážně pozdně gotické, dovezené Ferdinandem ďEste, nad vstupním portálem je reliéf Korunování P. Marie z konce 15. století. Na hřbitově jsou pochováni selští rebelové, zastřelení před Konopištěm v roce 1775. Západně od kostela jsou zbytky středověké tvrze opevněné valem. Ještě dále k jihozápadu v hlubokém zalesněném údolí Janovického potoka stojí na ostrohu zříceniny hradu KOŽLÍ ze začátku 14. století, zaniklého koncem 15. století. Představoval tzv. český hradní typ se dvěma protilehlými paláci, vstup střežila věžovitá brána nad příkopem. Dochovaly se z něj místy ještě značně vysoké zdi.

Severně od Konopiště nad údolím Konopišťského potoka leží myslivna ŽELETÍNKA, kam chodíval za svou láskou Márinkou Štichovou básník Karel Hynek Mácha. Mezi osadou Racek a Poříčím nad Sázavou se potok hluboko zařezává do granodioritových vrstev a vytváří romantické MĚSÍČNÍ ÚDOLÍ se strmými skalnatými stráněmi a starými trampskými osadami.

Převzato z knihy:

999 turistických zajímavostí České republiky

Knihu vydala Kartografie Praha, Františka Křížka 1,

170 30 Praha 7, E-mail: digiteam@kartografie.cz

homepage: www.kartografie.cz