Střípky-Čriepky 2006/11 ... Článek 01 (z 10)
Cesky ZnakSlovensky Znak ČS klub
Wellington
Střípky-Čriepky
internetová verze časopisu vydávaného
ČS klubem ve Wellingtonu
Číslo: 2006 / 11

Články: Volary
15 let od pádu železné opony
Dějiny zemí koruny české
Měsíc ve zprávách
Správy zo Slovenska a o Slovensku
Sportovní události
Trochu humoru
Aktuality a dopisy čtenářů
Klubovní zprávy
Závěrečná stránka
HTML verze pro tisk
Cesky Znak Stripky/Criepky Logo Slovensky Znak

Časopis Čechů, Moravanů, Slezanů a Slováků na Novém Zélandě

  Číslo 11 (No.11)

  Listopad 2006 (November 2006)

  Ročník 16 (Vol. 16)


Litomyšl



znakmesta.jpgErb města

Jedno z nejstarších a nejpamátnějších českých měst, proslulé středisko kultury a vzdělanosti, vzniklo před více než 1000 lety při proslulé Trestnické stezce, jedné z mála komunikací, spojující Čechy a Moravu. O něco dál k jihu, za dnešní obcí Benátky, začínal již neprostupný prales, který se dal projít jen po břehu říčky Loučné, dříve zvané Trestnice. U zemské brány před Benátkami hlídalo cestu hradiště Hrutov, zřejmě bezprostřední předchůdce Litomyšle.

Celá krajina patřila v 10. století mocnému rodu Slavníkovců, kteří si, podle Kosmovy kroniky, vybudovali na dnešním zámeckém návrší hradiště. Skutečně doložená historie Litomyšle však začíná koncem 11. století, kdy tu kníže Břetislav II. založil malý benediktinský řádový dům. Na něj ve 40. letech 12. století navázal klášter premonstrátů zvaný Olivetská hora s kostelem sv. Klimenta, dlouho mylně považovaným za nejstarší kostel v Čechách. Klášter se stal střediskem kulturního a hospodářského života této oblasti a významně se podílel na její kolonizaci. Sídliště, které se pod Olivetskou horou v údolí Loučné postupně vyvinulo, povýšil v roce 1259 král Přemysl Otakar II. na poddanské město. V roce 1259 si litomyšlští premonstráti rozdělili sféry vlivu s olomouckým biskupstvím. Hranice mezi oběma církevními majetky, která byla tehdy vytýčena, se stala i částí hranice mezi Čechy a Moravou a tuto funkci plní dodnes. V roce 1344 zřídil papež Kliment VI. v Litomyšli biskupství; bývalý klášter se tak změnil na biskupskou rezidenci, doplněný o nový palác, kostel P. Marie a samostatné opevnění. Po roce 1350 bylo hradbami obehnáno i město, do něhož se vcházelo dvěma branami. Biskup Jan ze Středy, známý humanista, uvedl do města augustiniány a dal jim postavit klášter a kostel. Další biskup, Jan Železný, proslul jako zapřisáhlý nepřítel husitů a hlavní odpůrce Jana Husa v Kostnici. Proto husité v roce 1421 Litomyšl dobyli a obsadili. Biskupství tím prakticky zaniklo. Panství získal husitský hejtman

zameklitomysl.jpgLitomyšl - zámek

Vilém Kostka z Postupic, jehož rod tu panoval až do roku 1547. V roce 1490 byly zříceniny biskupské rezidence s výjimkou paláce zbořeny a na jejich místě založeno Nové Město, které osídlili především čeští bratři. Měli tu jeden z nejstarších sborů, sídlil zde bratrský biskup, v činnosti byla i tiskárna. V roce 1547 však Kostkové o Litomyšl přišli a čeští bratři byli vyhnáni. V roce 1567 získal panství nejvyšší kancléř království českého Vratislav z Pernštejna a dal v místech zpustlého paláce na Olivetské hoře postavit překrásný renesanční zámek, který se stal rodovým sídlem Pernštejnů. Po porážce českých stavů v roce 1620 začali Pernštejnové ve městě tvrdě uplatňovat protireformaci. V roce 1640 přišli do Litomyšle piaristé, kteří si tu vybudovali kolej s kostelem. Tento řád významně ovlivnil další osudy města. Usiloval o sociální i morální povznesení chudiny, jeho školy byly značně tolerantní, vyučovalo se v nich mj. podle Komenského Brány jazyků. Postupně tu vybudovali filozofický ústav, pořádali divadelní a hudební produkce, vystavěli nové školy a velký barokní chrám. V protikladu k jejich činnosti byly pohromy, které město v 18. a 19. století postihly. Kromě povodní to byly hlavně požáry (1736, 1769, 1775 a 1814), pro které se prý v té době ujalo v Čechách rčení “hoří jako Litomyšl”. V 19. století se ve městě ve velké míře rozvíjelo obrozenecké hnutí, spojené s působením významných osobností, jako byly M. D. Rettigová, E. M. Klácel, A. V. Šembera, F. A. Brauner, A. Sedláček, J. Kořenský, A. V. Šmilovský a zejména A. Jirásek, který vyučoval na zdejším gymnáziu. V roce 1824 se v Litomyšli narodil Bedřich Smetana (1824-84). Na jeho počest se tu každoročně koná hudební festival Smetanova Litomyšl, od roku 1994 mezinárodní, zaměřený na operní tvorbu.

zameckedivadelko.jpgZámecké divadélko - Litomyšl

Z velkého množství kulturních památek - město je městskou památkovou rezervací - vyniká zámek, národní kulturní památka. Byl vystavěn v letech 1568-82 podle projektu G. B. Aostallise a U. Aostallise jako jeden z prvních výrazných projevů renesance v Čechách. Představuje mohutný čtyřkřídlý blok, obklopující dvě nádvoří s arkádami. Fasády zámku zdobí sgrafito od Š. Vlacha, považované za nejkrásnější na území bývalé rakouské monarchie. Ze zámeckých pokojů vyniká tzv. bitevní sál a velká jídelna, mimořádně cenné je zámecké divadlo z konce 18. století, jeden z nejstarších dochovaných divadelních celků v Evropě, s původními dekoracemi. V bývalé jízdárně je muzeum antického umění (zámek otevřen v sezóně).

chramlitomysl.jpgChrám Nalezení sv. Kříže

V blízkosti zámku stojí raně barokní piaristická kolej s kostelem Nalezení sv. Kříže z let 1716-1730 od G. B. Alliprandiho a F. M. Kaňky, k němuž přiléhá bývalé piaristické gymnázium, dnes Muzeum a galerie Litomyšl, z let 1714-19 s novější věží (otevřeno v sezóně). V bývalém zámeckém pivovaru je rodný byt Bedřicha Smetany s expozicí (otevřeno v sezóně). V někdejším

smetanovonamesti.jpgSmetanovo náměstí - dům čp. 110 U rytířů - první na levé straně

pomniksmetana.jpgPomník B. Smetany

Portmanově domě je dnes Portmoneum - Muzeum Josefa Váchala, spisovatele a mystika, s unikátními nástěnnými malbami a vyřezávaným nábytkem (otevřeno v sezóně). Na Toulovcově náměstí stojí gotický, barokně přestavěný špitální kostel Rozeslání sv. Apoštolů, na Šénově náměstí proboštský chrám Povýšení sv. Kříže s bývalým augustiniánským klášterem, původně gotický z roku 1356, po požárech několikrát upravovaný, s cenným vnitřním zařízením. Na Smetanově náměstí, které je centrem města, najdeme řadu cenných domů s podloubím a středověkým jádrem, vyniká zejména dům čp. 110 U rytířů z doby po roce 1546 s překrásně zdobenou fasádou, dnes výstavní síň (otevřeno celoročně). Radnice je původně gotická, upravená renesančně a barokně, s nárožní hranolovou věží. Na konci náměstí stojí pomník B. Smetany z roku 1924 od J. Štursy a P. Janáka.

Východně od Litomyšle je ves Nedošín se známým NEDOŠÍNSKÝM HÁJEM, který dal začátkem 19. století upravit J. J. Valdštejn z Vartemberka na park, zdobený četnými pavilony a temply. V někdejším letohrádku se konaly slavné majáles, známé z Jiráskovy Filosofické historie. Všechny budovy byly zbořeny v roce 1865, zůstala jen kamenná kaplička z roku 1809 nad pramenem. Nejzajímavějšími místy Nedošínského háje vede naučná stezka. Mezi Litomyšlí a Nedošínským hájem leží rybník Velký Košíř (30 ha), využívaný k vodním sportům a koupání.

Převzato z knihy:

999 turistických zajímavostí České republiky

Knihu vydala Kartografie Praha, Františka Křížka 1,

170 30 Praha 7, E-mail: digiteam@kartografie.cz

homepage: www.kartografie.cz