Střípky-Čriepky 2007/01 ... Článek 01 (z 10)
Cesky ZnakSlovensky Znak ČS klub
Wellington
Střípky-Čriepky
internetová verze časopisu vydávaného
ČS klubem ve Wellingtonu
Číslo: 2007 / 01

Články: Červená Lhota
Dějiny zemí koruny české
Měsíc ve zprávách
Správy zo Slovenska a o Slovensku
Sportovní události
Trocha humoru
Aktuality a Dopisy čtenářů
Zprávy konzultuá
Klubovní zprávy
Závěrečná stránka
HTML verze pro tisk
Cesky Znak Stripky/Criepky Logo Slovensky Znak

Časopis Čechů, Moravanů, Slezanů a Slováků na Novém Zélandě

  Číslo 01 (No.01)

  Leden 2007 (January 2007)

  Ročník 18 (Vol. 18)


Červená Lhota



I na prahu třetího tisíciletí se můžete ocitnout v pohádce. Určitě vás tohle slovo napadne, spatříte-li romantický zámek na skalnatém ostrůvku uprostřed rybníka. Po hladině se prohánějí labutě a otevřená brána na konci kamenného mostu nemůže vést jinak než přímo doprostřed pohádkového příběhu plného králů, princezen a statečných rytířů. Není divu, že Červená Lhota láká nejen davy turistů, ale i početné filmaře.

lhota_zamek.jpgZámek Červená Lhota působí dojem, jako by právě vypadl z knížky pohádek.
lhota_fr_sal.jpgFrancouzský sál v zámku

Předchůdcem zámku byla raně gotická tvrz, postavená neznámo kým na skalnatém útesu nad Deštěnským potokem. Později byl potok přehrazen a ze skály se stal ostrůvek, obklopený hladinou rybníka. Nejstarším držitelem tvrze byl Ondráček ze Zásmuk, doložený v letech 1388-1418. Zásmučtí drželi Lhotu až do konce 15. století. Po roce 1530 ji získali Kábové z Rybňan, kteří ji přestavěli na renesanční zámek, zvaný Nová Lhota. Na konci 16. století dostal objekt červenou omítku, což vedlo k novému názvu Červená Lhota. Později se v držení zámku vystřídala řada rodů, mezi nimi i Slavatové, Windischgrätzové, Gudenusové, Stillfriedové a Schönburgové. V polovině 19. století byla Červená Lhota upravena novogoticky, renovace v letech 1903-12 jí však vrátila původní renesanční vzhled. Čtyři křídla patrové stavby s malým nádvořím uprostřed zabírají celou skálu, vystupující z rybníka, jen jihozápadní nároží vyrůstá přímo z vody. Kamenný most, který zámek spojuje se souší, pochází z roku 1622, a nahradil most původní, padací. Uvnitř objektu jsou renesanční a rokokové interiéry s cenným zařízením ze 17.-19. století. U zámku je anglický park s kaplí Nejsvětější Trojice, sloužící jako hrobka. Kolem jezera je vyznačen turistický okruh (otevřeno v sezóně).

V nedaleké obci DÍRNÁ stojí barokní zámek z 1. poloviny 17. století přestavěný roku 1759, původně gotická tvrz, kterou dodnes připomíná příkop, obklopující celý areál. Kostel sv. Vavřince je původně gotický, později přestavovaný. Z 18. století pochází fara a špýchar.

Zajímavé panské sídlo najdeme i v obci PLUHŮV ŽĎÁR. Zdejší zámek si ještě v mnoha směrech udržel ráz bývalé gotické tvrze ze 14. století. Její jádro bylo později pojato do severního křídla renesančního zámku ze 16. století, který měl ještě pevnostní charakter, s vodním příkopem a padacím mostem. Čtyřkřídlá patrová budova obklopuje nevelké obdélné nádvoří, do něhož se vstupuje obloukovou branou se zbytky kladek padacího mostu. V nádvoří jsou na východní straně arkády, na stěnách jsou zbytky psaníčkových sgrafit. Na hřbitově stojí kostel Narození P. Marie, původně renesanční kaple s přistavěnou barokní lodí. U hlavní hřbitovní cesty je do země zapuštěný žulový mezník z doby kolem roku 1300.

Převzato z knihy:

999 turistických zajímavostí České republiky

Knihu vydala Kartografie Praha, Františka Křížka 1,

170 30 Praha 7, E-mail: digiteam@kartografie.cz

homepage: www.kartografie.cz