Střípky-Čriepky 2007/02 ... Článek 01 (z 9)
Cesky ZnakSlovensky Znak ČS klub
Wellington
Střípky-Čriepky
internetová verze časopisu vydávaného
ČS klubem ve Wellingtonu
Číslo: 2007 / 02

Články: Zlín
Dějiny zemí koruny české
Měsíc ve zprávách
Správy zo Slovenska a o Slovensku
Sportovní události
Trocha humoru
Aktuality a Dopisy čtenářů
Klubovní zprávy
Závěrečná stránka
HTML verze pro tisk
Cesky Znak Stripky/Criepky Logo Slovensky Znak

Časopis Čechů, Moravanů, Slezanů a Slováků na Novém Zélandě

  Číslo 02 (No.02)

  Únor 2007 (February 2007)

  Ročník 18 (Vol. 18)


Zlín



zlin_znak_mesta.jpg

Město plné zeleně, proslavené podnikatelem Tomášem Baťou i kumštem filmových animátorů Karla Zemana a Hermíny Týrlové, či školou desingu, leží v údolí řeky Dřevnice na dohled Hostýnských a Vizovických vrchů, v krajině, která potěší oči každého vnímavého turisty. První písemné zmínky pocházejí z roku 1322, tehdy Zlín patřil královně, vdově Elišce Rejčce. Na vrchu Hradisko ovšem stávalo nevelké opevněné sídlo již od 13. do 15. století. V letech 1358–1437 tady panovali Šternberkové.

zlin_batovy_zavody1928.jpgZlín – Baťovy závody v roce 1928

V roce 1327 dobyli Zlín husité. Město se dobře rozvíjelo za Tetourů (1478–1571) a Cedlarů (1589–1622). Získalo řadu privilegií a patřilo k nejlidnatějším v celém okolí, byly zakládány silné cechy (soukeníků, ševců, řezníků, hrnčířů aj.). Významné budovy byly renesančně přestavěny, od roku 1582 působila městské škola. V roce 1605 byl Zlín přepaden a vypálen Bočkajovci, pohromou byla tažení armád v době 30leté války, Zlín byl z poloviny zničen a vylidněn. Smutnou kapitolu tady dějiny napsaly v roce 1644, kdy bylo popraveno pět místních obyvatel za účast ve valašském povstání. Město se dlouho vzpamatovávalo z pohrom, což mu vrchnost nijak neusnadňovala. Až v 18.

zlin-21budova.jpgZlín – Baťova 21 budova postavena v roce 1938 (Mrakodrap)

století nastává oživení řemesel, především soukenictví a ševcovství, od roku 1779 pracovala krátce i plátenická manufaktura. Dlouho nebyla v provozu ani malá továrna na zápalky (1850) a Florimontova továrna na boty (1870). Podnikání napomohlo i zprovoznění železniční trati Otrokovice–Zlín–Vizovice v roce 1899. Významným mezníkem v životě jinak poklidného městečka byl rok 1894, kdy byla založena obuvnická firma rodiny Baťových. Tomáš Baťa st. se nechal inspirovat u Forda a zavedl i ve své firmě pásovou výrobu. Tehdy to u nás byla novinka. Baťa získal armádní zakázky a podnik se neuvěřitelně rozrůstal, brzy se vypracoval do světové špičky. V Baťově koncernu se rozvíjely i strojírny, gumárny, chemická výroba, stavebnictví i další obory. Baťa, jeden z nejbohatších mužů na světě, byl v roce 1923 zvolen starostou Zlína. Pozval do města nejvýznamnější architekty své doby, Le Corbusiera, F.L. Gahuru, V. Karfíka, M. Lorence, J. Kotěru. Díky nim ve Zlíně vyrostla řada funkcionalistických staveb. Mezi nejvýznamnější nové dominanty se zařadila budova Tržnice, svitovský mrakodrap (před válkou nejvyšší budova u nás), Dům umění, nová radnice, Velké kino, hotel Moskva. Budovy z červených cihel a bílého betonu vsazené do zeleně zahrad a parků daly městu neopakovatelný ráz. Není divu, že počet obyvatel se v té době zdesateronásobil.

Za druhé světové války se výroba částečně přeorientovala na potřeby německé armády, řada lidí i přímo v závodě se zapojila do protifašistického odboje. V listopadu 1944 byla bombardováním značně poškozena západní část Zlína včetně Baťových závodů. V říjnu 1945 byl koncern znárodněn. V letech 1949–89 byl Zlín přejmenován na Gottwaldov.

zlin-radnice.jpgZlín – Radnice

Dnes je Zlín městskou památkovou zónou. Z památek je nejvýznamnější čtyřkřídlý zámek. Původně gotická tvrz byla přestavěna na pohodlnější renesanční zámecké sídlo Jana Cedlara z Hofu v letech 1578–80. V roce 1605 byl objekt zničen uherskými povstalci a obnoven po roce 1777 hrabětem Khevenhüllerem, později následovaly ještě klasicistní úpravy. Na budovu navazuje park. Na zámku sídlí Muzeum jihovýchodní Moravy (otevřeno celoročně), stálé expozice jsou věnovány zlínským osobnostem (etnograf F. Bartoš, T. Baťa, filmaři), dobrodružství známých cestovatelů přibližuje expozice S Jiřím Hanzelkou a Miroslavem Zikmundem pěti světadíly, v galerii se seznámíte s českým malířstvím a sochařstvím 20. století (B. Kubišta, E. Filla, O. Gutfreund, J. Čapek, A. Procházka, J. Zrzavý atd.), zajímavý je i grafický kabinet. Další pozoruhodnosti najdeme v Obuvnickém muzeu (otevřeno celoročně) s expozicí historie obouvání či v Muzeu psychotroniky, léčitelství a ekobiologie. Dominantní církevní památkou je původně gotický kostel sv. Filipa a Jakuba, jehož dnešní podoba pochází z 19. století. Radnice na náměstí byla postavena v letech 1922–24 stejně jako další objekty z období Baťova budování města. Barokní sochy sv. Floriána a sv. Donáta pocházejí z 18. Století. Autorem pomníku T.G. Masaryka je O. Španiel a Partyzána V. Makovský.

Ve Zlíně se narodili bratři Bohumír (1866–1933) a Alois (1870–1944) Jaroňkové, zakladatelé rožnovského skanzenu, již zmiňovaný průmyslník Tomáš Baťa (1876–1932), architekt F.L. Gahura (1891–1958).

zlin_hrad_milenovice.jpgPůvodně gotický hrad ve Zlíně – Malenovicích je dnes významným kulturním centrem

V místní části MALENOVICE stojí gotický hrad z roku 1360 s plášťovou zdí, rozšířený v 15. století, s renesanční budovou předhradí. V 18. století byl areál barokně upraven. Dnes je tady část sbírek Muzea jihovýchodní Moravy (otevřeno sezónně) se stálou expozicí, věnovanou středověkým opevněným sídlům a hradům regionu pravěku jihovýchodní Moravy a historii orientačního běhu, který právě v této oblasti měl vždy velmi silné zázemí.

Převzato z knihy:

999 turistických zajímavostí České republiky

Knihu vydala Kartografie Praha, Františka Křížka 1,

170 30 Praha 7, E-mail: digiteam@kartografie.cz

homepage: www.kartografie.cz


 

Baťovci ve světě

Ne nadarmo zněla už ve Zlíně a později i na mnohých místech světa hymna baťovských průkopníků – prvních pionýrů baťovské expanze do světa. Už jejich potomci a tím spíše i třetí generace ji nejen neznají ale někdy už nemluví ani česky, neschovávají dokumenty, i proto se snažíme zachytit vzpomínky baťovců ze zahraničí přednostně.


Indie, Vietnam, Austrálie, Oceánie, Nový Zéland

Olga Andělová                  Joe a Zdena Buršíkovi †   

Josef Hiess +                     Gan Van Seng

Joe Hlubuček                    Hedvika Chudárková

Jan Pivečka †                     Josef Janeček †

Stanislav Jedovnický         Zdenek Kotásek , Dr

Frank Kotala, JUDr †        Marie a Oldřich (†) Pleškovi

František Popovský, Ing    Jarka Řehák

J. Vosáhlo                         F. B. Vohralíková – Bartošová

M. Sklenářová

Pamatujete-li si na nějakého Baťovce který žil nebo ještě žije na Novém Zélandu či v Austrálii, prosím, kontaktujte Nadaci Tomáše Bati na uvedené adrese nebo napište E-mail.

Též můžete kontaktovat redakci Střípky–Čriepky,

PO Box 27 332, Wellington, New Zealand

Nadace Tomáše Bati, Gahurova 292, 760 01 Zlín, T., Czech Republic

Pavel Hajný: info@BataStory.net

Klub ABS: ABS@BataStory.net.

http://batastory.net/milniky/jan-baros